Může se sání kůže stát závislostí? Bezpochyby ano.

20. prosince 2015 v 13:53 | hannie |  articles
To, že budu závislá na sání kůže jsem věděla už nějakou dobu, ale že mě to bude naplňovat do takové míry, jako mě naplňuje teď, to netušil asi nikdo.

Často jsem se setkávala a stále se setkávám s tím, že mě za to lidi odsoudí. Řeknou mi, že je to dětinské a odporné, nesluší se to. A co říkají rodiče? "Hano, s tímhle mi domů nechoď. Vypadáš jako feťačka s těmi modřinami po těle."

Ten rozdíl je v tom, že to neberu jako něco, čím bych chtěla světu naznačit, že jsem si užila vážně skvělý divoký sex, ale přináší to něco mně samotné. Sama nevím, co to vlastně je… Ale uspokojuje mě to jak po fyzické, tak i psychické stránce.

Nezáleží mi na tom, jestli to někdo uvidí a bude si myslet, že jsem malá holka, co potřebuje ukázat světu, že má nějakého kluka, co jí udělal cucflek na krk. Ani nesejde na tom, zda-li budu mít modřinu na krku, ruce nebo břichu...

Vidím v tom barevnost galaxie, možnost malovat po lidském těle další lidskou částí. A to nejlepší je na tom to, že nikdy neovlivníte, jakou barvu to bude mít. A co teprve ten příjemně bolestivý pocit, když vám někdo začne sát kůži.

Má závislost k cucflekům se dá přirovnat k závislosti na lízátkách. Chtěla bych je jíst každý den, ale nemohu, protože vím, že mám po sladkém migrény a že bych se jich přejedla.

Maluj po mém těle, možná si mě tím získáš. Kecám, tak lehce to nejde.

A co to vlastně cucflek je?Je to dočasná modřina, která vzniká sáním kůže.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama